Asi nemusím sáhodlouze rozepisovat, jaké touhy mívá takový šestadevadesátiprocentní (tudíž nikoliv čtyřprocentní) jedinec mužského pohlaví v éře pubertální. Nebo musím? Jasně, že nemusím. Znáte to na vlastní kůži, ať už jste v kůži pohlaví tohoto či v kůži pohlaví tomuto musejícího odolávat.Prostě k tomuto údobí mužského bytí patří neutuchající touha dostat nějakou holku. Nejprve z očí rodičů, pak z očí veřejnosti, pak ze šatů a nakonec třeba i do lože.Přičemž jen tak málokdy se poštěstí realizovat alespoň to první z vyjmenovaného, vyjimečně to druhé, a šmytec. Ach jo. Zejména jako v mém případě na maloměstě nebo ještě dříve dokonce na mikroměstě. Nebyl jsem jiný. I mně šlo hlavně o to jedno. O to jediné, co bylo prakticky nedosažitelné. A čím nejdosažitelnější, tím vytouženější.

Ať už to byla děvčata z gymplu, z nichž některá byla k nakousnutí a jiná k zakousnutí, ať už to byla Renata z tanečních nebo idoly z televize, zejména té rakouské přesahující až do našeho pohraničí, kde bylo tu a tam k vidění i u nás nevídané.Nebo ať už to byla později, v etapě puberty zastydlé, děvčata ze školy vysoké, kde některá byla sice naneštěstí již polovičními „učitelkami“, ale dost jich bylo dosud i pohlavím opačným a něžným nebo alespoň jako něžné zvaným.Nebo ať už to byla v době ještě pozdější, kdesi na hranici puberty vskutku zastydlé a nastupující druhé mízy děvčata další. Tu přitažlivější, tu méně, tu neodolatelná a tu alespoň odolatelná, tu dívky jako sen a tu alespoň ne jako noční můra. Tu víly spanilé, tu alespoň ty ostatní.

Kdo by neprahnul po tom jediném? A kolikrát se prahlo naprosto marně, beznadějně, a nezbylo nakonec než se z toho zase vyprahnout! Mnohokrát. Většinou. Skoro vždy, jak musím rezignovaně přiznat.A navzdory postupujícímu věku dodnes prahnu v případě sličných děvčat jen po jednom jediném.

Jen jaksi tak nějak jinak.

Zoufale prahnu po tom, abych se neocitl v pozici císaře Rudolfa alias Jana Wericha ve filmu Pekařův císař. Zoufale nyní prahnu po tom, abych proboha žádnou do oné dříve vytoužené postele nedostal. Abych se nemusel jít „historicky znemožnit“.