Dobré rady stařečkům

Dříve se stařečci vejměnkáři nikterak růžově neměli. A navzdory všeobecnému pokroku to prý nemají jednoduché ani dnes. Ba je to dost možná i horší, a sice o to, že víme dnes i to, co jsme dříve nevěděli, a v současnosti je tudíž nenormálním i to, co dříve bylo normálním. Třeba co se životního stylu týká.

Jak moudře praví třeba časopis distribuovaný Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, má-li být člověk v dobré kondici, potřebuje dostatek živin a pohyb. Což je však zejména u našich seniorů stále větší a větší problém. Protože naši stařečci se čím dál hůř stravují. A čím hůř se stravují, tím je čím dál horší jejich kondice, a čím horší je jejich kondice, tím omezenější mají možnosti jít si nakoupit. A čím horší je možnost dojít si nakoupit pestrou stravu, tím horší je jejich kondice… A tak pořád dokolečka dokola.

Naši stařečci jsou tak prý stále častěji podvyživení a tudíž choří. A čím hůř na tom jsou, tím těžší je cesta k nápravě. Bohužel.

A čím je starší člověk více upoután ke svému příbytku či dokonce loži, tím hůře se od tohoto následně odpoutává. A chátrá a chátrá.

Až skončí nejednou jako troska. Podvyživená troska. Bez urážky. A má-li pak takový mít vůbec možnost vrátit se k normálnímu životu, je třeba dodat potřebné složky výživy v dostatečném množství. Čím později se tak stane, tím menší je naděje na spásu.

V zařízeních následné péče trpí prý podvýživou až 60 procent těchto lidí! Alarmující. Tři z pěti nemají stravu na úrovni alespoň minimálních potřeb!

A tento problém se týká VŠECH stárnoucích lidí, tu více a tu méně! A i zdraví senioři mají výživové deficity, protože pečivo, kávu a případně polévku nelze považovat za přiměřené jídlo.

A co že by prý takový senior měl jíst? Prý jednu až dvě porce potravin s obsahem kvalitních bílkovin, jako jsou kupříkladu libové maso, ryby, vejce, tvrdé sýry a tvaroh, dále jednu porci zakysaného mléčného výrobku, tři porce příloh (typu chléb, brambory, rýže, knedlíky), tři porce zeleniny a aspoň půldruhého litru neslazených tekutin. Což je příklad.

Nezdá se to být zjevně přemrštěné. Rozhodně se nezdá, že by tímto moudrem snad autorka uvedeného hodlala našim stařečkům a stařenkám nějak extra podstrojovat. Leckdo by si dokonce i mohl říci, že i toto je řádně ošizeným seznamem pro lidi, kteří nás vychovali.

Jenže…

Nedlouho po přečtení tohoto článku jsem se vydal sám nakoupit. Sám pro sebe. I já, jakkoliv baňatý, mám bezesporu výživový problém, ale to jen tak na okraj, to je jen moje věc. To sem teď nepatří.

Šel jsem kolem regálů, kolem přepravek a hlavou se mi honily myšlenky na sdělené. Plus zde prezentovaná čísla. Protože čísla jsou to, co nás neodmyslitelně pronásleduje na naší pouti životem.

Mé poznání bylo tristní. Tristní při porovnání životní reality s alespoň minimálním doporučovaným standardem.

Protože jsem se nemohl zbavit vtíravého pocitu. Pocitu, že bych většině dnešních staříků měl říci při výši jejich běžných důchodů jediné:

Budiž vám země lehkou.