Sbírání známek
Ne že by byl člověk nad padesát nějaký nemohoucí lazar, ne že by nebyl jura minimálně podobně hlavnímu hrdinovi z filmu Faunovo velmi pozdní odpoledne. Ale prostě s věkem přece jen fyzických předpokladů ubývá, nejednou měkne jak mozek, tak svalstvo a leccos, co zde nebudeme dále rozvádět.
Člověk se tak musí smířit volky nevolky s tím, že stále vzdálenější je ona doba, kdy mohl cokoliv a to až do roztrhání těla. A týká se to nejen záležitostí jako noční tahy, ale třeba i koníčků.
Ovšem zoufat netřeba, protože i ve věku vyšším, pokročilém, nechutném a dost možná i metuzalémském se něco podnikat dá.
Člověk libovolného věku může kupříkladu klidně sbírat známky.
Sbírání známek není nikterak složitou činností, pokud tedy toto jeden nemíní dělat z pohnutek zištných. Protože jde-li člověku o hromadění sbírky penězi nevyčíslitelné nebo ještě lépe penězi vyčíslitelné hodnoty, dá to zabrat minimálně peněžence a mozku. Peněžence, která má v zájmu bohaté budoucnosti „vykrvácet“, a mozku, který musí být nezatemněným, aby člověk nerozházel celoživotní úspory za papírky hodnoty nevalné nebo dokonce nijaké.
Ovšem jde-li čistě o zálibu, není potřeba ničeho. Ani svalů, ani znalostí. Bohatě stačí ruce, které se klepou tak, že to dosud nebrání zasouvání známek do alb, plus zrak, který alespoň s pomocí tlusté lupy rozliší tento druh poštovní ceniny od všeho ostatního.
Stačí si koupit album, což je jakási kniha, jež je zpočátku prázdná, a je jen a jen na jejím vlastníkovi, kdy, čím a nakolik ji zaplní, a pak známky, které se nemusí pořizovat jednorázově, ale klidně i s libovolnými rozestupy v průběhu dní, měsíců, let, desetiletí a u Metuzalémů třeba i století, a to v nejrůznějších obchodech, na poštách, burzách nebo v nedostatečně zabezpečených schránkách sousedů.
Člověk buď koupí známky už připravené k zařazení do alb nebo tyto ve vodě či nad párou oddělí od pohlednic nebo obálek, na něž tyto byly původně někým přilepeny, a pak už je jen skládá k sobě. Odborník podle série, neodborník podle velikosti, státu nebo tvaru a nedbalec klidně i bez ladu a skladu.
Náš tip: Hledáte-li další uklidňující hobby, zkuste mimo sbírání známek třeba hraní šachů. Je to skvělý trénink na mozek. S tipy a triky, jak na to, vám pomohou šachové knihy, které z vás udělají mistra šachu.
A pak už nezbývá, než se těmito kochat, prohlížeje si je v libovolnou denní či noční dobu, protože na rozdíl od jiných aktivit spojených s kocháním se na tuto filatelistův životní druh povětšinou nežárlívá. Kochat se tak dá třeba až do ukochání se a jediným, co se při tomto vyžaduje, je absence průvanu, který by mohl tyto kousky papíru odvát do světa, odkud je k takovému filatelistovi osud přivál.
A mimo kochání se se pak lze v souvislosti se zpočátku skrovnou sbírkou i rozpídit po dalších dosud chybějících exemplářích. Což je činnost vesměs bohulibá a nelze proti ní, praktikované v rozumné míře, nic namítat.
Takže milí nadpadesátníci, chutě do díla. Na tupé ležení na kanapi budete mít ještě času dost.