Jsme se sestrou dvojčata. Dvojčata, která mají jedno společné – kluci a holky z naší střední školy námi vždycky pohrdali, nechtěli se s námi kamarádit. O tom, že by snad dokonce mohlo vzniknout něco víc než přátelství ani nemluvě.

Prostě jsme byli dlouho outsidery. Ale protože není dobře býti člověku samotnému, rozhodli jsme se se sestrou na sobě zapracovat. A to zejména ve chvíli, kdy se přiblížily naše narozeniny a my tak zatoužili strávit je konečně jednou nikoliv sami, ale s novými přáteli ze školy.
A tak jsme se činili. S nevalnými výsledky, jak musím přiznat.

Já jsem začal u vlasů. Nejdříve jsem si tyto za pomoci tužidla přeměnil ve vysokého kohouta, jehož jsem přejel barvou. Kam se hrabe páv. Jenže zelená, modrá, červená, fialová ani jiná barva mi přátele nepřivedly. Jen jsem si to polepil u profesorů a vlastně u všech ostatních dospělých. I odbarvil jsem se a na vlasy nakrátko sestřižené si nechal kadeřnicí zhotovit motiv pavučiny. Nic. Žádný úspěch, spíše to bylo ještě horší. Nechal jsem se tedy ostříhat na skina. Jediní z omladiny naší obce, kteří o mne projevili skutečný zájem, byli místní Romové, kteří se na mně vyřádili, škoda mluvit. Dredy mne pak zachránily jen před dalšími inzultacemi, ale kamarádi žádní.

Že by byla chyba v oblečení? Ano, to bude ono. Vyměnil jsem tesilky za kalhoty vypadající i v nataženém stavu jako polostažené. Pak jsem se dokázal dokonce proměnit tu na šampoňáka a záhy naopak na santusáka. Koupil jsem si mopeda, na kterém jsem za zběsilého túrování objížděl školu, chodil jsem na diskotéky, i na Czechtek jsem zajel a po pár pilulích protančil noc ve stylu techno. Ale všichni se jen posmívali mému svíjení, nedbaje, že mám po těle nejedno pěkně brutální tetování.

Sestra zase odložila svou sukni, již dosud nosila, a nahradila tuto minisukní délky takové, že i v případě maximálního stažení byla vidět její pestrobarevná tanga, slovensky tri niti v riti, případně džínami, z nichž tak výrazně vyčuhovala vrchní část rozpolcené části těla… Na nohou boty na jehlách vysokých tak, že ji i vánek dokázal vyvést z rovnovážného stavu, nejeden piercing od nosu až po… notný kus pod pupík, nahoře bez pod halenkou minimální materiálové náročnosti.

Jak jsme se náhle cítili cool! Ovšem…

Na naše narozeniny nepřišla ze školy ani noha. Slavili jsme je se sestrou zase sami. Ach jo. Proč jen se s námi nikdo ze střední nekamarádí, proč nikdo ze školy nepřišel, proč? Ani tentokrát, když jsme měli dokonce kulatiny!

Nad50…

Sdílejte
Předchozí článekKoníčky
Další článekDobré rady stařečkům