Sněhová bajka

Třetí vločka, čtvrtá, pátá… Všechny byly tak komicky malé, tak nikoho nezatěžující, tak snadno odstranitelné jediným hnutím prstu, jediným fouknutím. Ani ony nestály za zmínku, za zaregistrování. Prostě tu ležely každému na dosah, každému k smíchu. Kdo by se jimi zaobíral?

>> Číst dále

Sen

Probudil jsem se do mrazivého dopoledne. Dalšího kalného dopoledne, kdy se nechce otevřít oči po probdělé noci strávené posloucháním dupotu a rachotu mejdanu v bytě nade mnou, ale nelze jinak. Okny, neprovizorně dlouho provizorně zatlučenými prkny, se dovnitř dere vlezlý chlad. A kouř.

>> Číst dále

1 52 53 54 55